|
|
Stanovení některých nutričních faktorů ve vybraných druzích ovoce
Smělá, Margita ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením nutričních parametrů a vitaminu C v různých odrůdách plodů jabloní (Pirus Malus, L.) a kdouloní (Cydonia oblonga, Mill.). V teoretické části jsou popsány obecné charakteristiky vybraných druhů ovoce, jejich zdravotně významné látky a použití. Větší pozornost je věnována vitaminu C, kde jsou popsány chemické vlastnosti a význam pro lidské zdraví. Jsou zde zmíněny i metody pro stanovení vybraných nutričních faktorů s důrazem na stanovení vitaminu C metodou HPLC. V experimentální části bylo analyzováno celkem 27 odrůd plodů jabloní a 16 odrůd plodů kdouloní, které pocházely z pěstitelské stanice Zahradnické fakulty Mendlovy univerzity. Pro stanovení vitaminu C byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Vitamin C byl stanoven jako kyselina askorbová. Součástí experimentální části bylo stanovení jednotlivých nutričních parametrů. V plodech jabloní a kdouloní byla stanovena sušina, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy a titrovatelné kyseliny. Výsledkem bylo srovnání jednotlivých odrůd podle zastoupení a obsahu jednotlivých významných látek. Součástí práce byla i senzorická analýza jablek.
|
|
|
Mšice na ošetřovaných a neošetřovaných ovocných dřevinách
Prudíková, Tereza
Během roku 2022 byl sledován výskyt mšicovitých na jabloních s různou intenzitou ochrany na dvou lokalitách a pěti experimentálních plochách ve Starém Lískovci v Brně a v Květné u Uherského Hradiště. V únoru byla na jabloních sledována vajíčka mšicovitých. Bylo zjištěno, že na větvičkách na jižní straně a v dolním patře koruny je vyšší výskyt vajíček. Nejvíce vajíček bylo zjištěno v neošetřovaném jabloňovém sadu v Květné, průměrně 32 vajíček na 1 m délky větve. V termínech 3. 6., 29. 6. a 16. 7. 2022 proběhla vizuální kontrola početnosti a druhového spektra mšicovitých. Celkem byly zaregistrovány čtyři druhy mšicovitých na třech experimentálních plochách, mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea), mšice broskvoňová (Myzus persicae), mšice jabloňová (Aphis pomi) a vlnatka krvavá (Eri-osoma lanigerum). Největší početnost i nejširší druhové spektrum bylo zjištěno v neošetřovaném sadě ve Starém Lískovci, celkem 26 kolonií tří různých druhů (Dysaphis plantaginea, Myzus persicae, Eriosoma lanigerum).
|
|
| |
|
|
Vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum), význam a možnosti její regulace
Klimešová, Lada
Výzkum byl prováděn ve vegetační sezoně roku 2014 v jabloňovém sadu (odrůda Idared) u obce Nosislav v okrese Břeclav. Byla zjišťována účinnost dvou pomocných přípravků a dvou insekticidů, v kombinaci nebo samostatně. Hodnocení účinnosti přípravků v různých variantách probíhalo měřením délky kolonií vlnatky krvavé 1, 2 a 7 dní po aplikaci. Pokus byl založen 4. 6. 2014. Nejúčinnější přípravek byl kombinace Cocana 1,5 % poté Mospilan 20 SP 0,013 % (účinnost 80,2 %). Velmi dobré výsledky byly pozorovány na variantách Mospilan 20 SP 0,013 (účinnost 75,6 %), Cocana 2% + Mospilan 20 SP 0,013 -- tankmix (účinnost 74,2 %), Cocana 2 % poté Mospilan 20 SP -- 0,013 % (účinnost 68,8 %), Cocana 1% poté Mospilan 20 SP 1% (účinnost 64,5 %). Nízká účinnost byla zjištěna u varianty Cocana 2% poté Wetcit 0,3% (účinnost 48,7 %). Nejnižší účinnost byla zjištěna u varianty Cocana 2% poté Spintor 0,6 l/ha (účinnost 13,0 %).
|
|
|
Druhová diverzita původců kruhové hnědé hniloby z rodu Neofabraea v České republice
Pešicová, Kamila ; Novotný, David (vedoucí práce) ; Mazáková, Jana (oponent)
Rod Neofabraea je významný fytopatogenní rod rozšířený po celém světě. Čtyři z jeho druhů jsou zodpovědné za kruhovou hnědou hnilobu jádrovin. Cílem této práce bylo zjistit, které z těchto druhů se vyskytují na území České republiky. Během dvou let bylo získáno 81 izolátů Neofabraea, které byly identifikovány pomocí PCR fingerprintingu (primery ERIC 1R a M13-core) a sekvenace ITS, mtSSU a tub2.Výsledky ukázaly, že na území ČR se vyskytují druhy N. alba, N. perennans a Cryptosporiopsis kienholzii.Podle dostupných informací se jedná teprve o druhý nález C. kienholzii v Evropě. Dominantním druhem je jednoznačně N. alba. Jeden izolát (KP4) se nepodařilo určit do druhu. KP4 je velmi blízký C. kienholzii, ale je biologicky i geneticky odlišitelný. Dále byla porovnávána agresivita jednotlivých druhů k plodům jabloně. Nejagresivnější se ukázal být druh N. perennans a kmen KP4, naopak nejméně agresivní je C. kienholzii. Kmeny N. alba (KP36 a KP37), které byly izolovány v latentní fázi ze zdravého plodu a listu jabloně, prokázaly v infekčních testech patogenitu k plodům. Klíčová slova: agresivita, Cryptosporiopsis kienholzii, Dermateaceae, Helotiales, jabloň, Malus, PCR fingerprinting, skládkové choroby. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jabloně jako zástupci užitkových rostlin z čeledi růžovitých (Rosaceae)
Šnorová, Markéta ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Odcházelová, Tereza (oponent)
NÁZEV Jabloně jako zástupci užitkových rostlin z čeledi růžovitých AUTOR Markéta Šnorová KATEDRA Katedra biologie a environmentálních studií VEDOUCÍ PRÁCE RNDr. Jana Skýbová ABSTRAKT Předložená bakalářská práce je věnována jabloním, jako zástupcům z čeledi růžovitých. Nejdříve jsem představila některé ostatní rostliny z čeledi růžovitých. Mým cílem bylo zpracovat téma jabloní z širšího úhlu pohledu. Od opylení až po sběr a využití jejich plodů - jablek. Zabývala jsem se také ekologickými nároky jabloní, jejich šlechtěním, odrůdami i historií jejich pěstování. Dále jsem vyzdvihla význam jablek pro člověka z hlediska výživy. Za účelem výuky jsem sestavila praktické aktivity využitelné v hodinách botaniky na ZŠ. A pro víceletá gymnázia jsem navrhla i laboratorní úlohy z chemie a biologie. KLÍČOVÁ SLOVA Jabloň, jablko, šlechtění, odrůda, výživa.
|
|
|
Škůdci ovocných dřevin na Brněnsku v různých podmínkách pěstování
Kohoutová, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na pozorování škůdců jabloní a švestek na třech lokalitách v okolí Brna. Monitoring probíhal ve vegetačním období roku 2015 vizuální kontrolou. Pozorováno bylo 11 druhů hmyzu, z toho 6 druhů na jabloních a 5 druhů na švestkách. Na všech stanovištích se objevil květopas jabloňový (Anthonomus pomorum), který způsobil velké škody na prvním stanovišti. Mšice jabloňová (Aphis pomi) byla dalším významným škůdcem prvního stanoviště. Obaleč jablečný (Cydia pomonella) a pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea) se nejvíce projevily na druhém stanovišti. Zobonoska jablečná (Tatianaerhynchites aequatus) a obaleč jabloňový (Hedya nubiferana) patřili mezi druhy s menším významem. Na švestkách nejvíce škodily vosa obecná (Vespula vulgaris) a sršeň obecná (Vespa crabro). Menší poškození způsobila píďalka podzimní (Operophtera brumata). Nejmenší poškození způsobil obaleč švestkový (Grapholita funebrana), mšice švestková (Hyalopterus pruni) a puklice švestková (Parthenolecanium corni).
|
|
|
Rezistence jabloní vůči Venturia inaequalis, původci strupovitosti jabloně
Strouhal, Petr
Jablka patří mezi nejvýznamnější ovocný druh pěstovaný v mírném pásmu. Stejně jako většina pěstovaných botanických druhů je jabloň domácí (Malus domestica Borkh.) napadána celou řadou patogenů. Strupovitost jabloně, způsobená houbovým patogenem Venturia inaequalis (Cooce) G. Winter, patří z celosvětového hlediska k nejzávažnějším chorobám jabloní. Chemická ochrana, která je v intenzivních sadech založena na aplikaci až 20 ošetření za vegetaci, představuje finančně nákladné vstupy při produkci jablek. Pěstování odrůd jabloní rezistentních vůči strupovitosti je součástí integrované ochrany a představuje tak jednu z možností, jak eliminovat negativní dopady používání fungicidů na kvalitu jablek i na životní prostředí a přitom produkovat kvalitní a dobře prodejné ovoce. Proto je cílem bakalářské práce vypracování studie zaměřené na problematiku genetických mechanismů rezistence jabloní vůči strupovitosti. Šlechtění rezistentních odrůd jabloní vychází ze dvou genetických principů. Prvním principem je polygenně determinovaná rezistence, které je obvykle rasově nespecifická a trvalá. Donory této rezistence jsou však obtížně definovatelné a šlechtitelský proces je výrazně pomalejší. Druhou z možností je rasově specifické rezistence řízená některým z Rvi majorgenů. Doposud bylo popsáno 18 různých Rvi genů a jejich donorů. Nicméně v rezistentním šlechtění jsou využívány zejména geny Rvi2, Rvi4, Rvi5, Rvi6 a Rvi10, přičemž naprostá většina rezistentních odrůd nese pouze gen Rvi6. První odrůdy s rezistencí na bázi genu Rvi6 byly vyšlechtěny v 70. letech 20. století v USA. Počátky českého rezistentního šlechtění spadají do 90. let 20. století. V České republice bylo od roku 1980 vytvořeno několik desítek rezistentních odrůd, a to zejména díky šlechtitelským programům Stanice šlechtění jabloně na rezistenci k chorobám Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v.v.i. ve Střížovicích a Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy s.r.o. Většina moravských a slezských sadařů uvádí pěstování alespoň jedné rezistentní odrůdy. Nicméně z údajů Českého statistického úřadu je patrné, že v letech 2012–2016 došlo k výraznému poklesu pěstitelských ploch dvou nejběžnějších rezistentních odrůd Topaz a Rubinola. Příčinou může být prolomení rezistence řízené genem Rvi6, výsadba dalších rezistentních odrůd na výrazně menších plochách nebo nižší kvalita plodů rezistentních odrůd. Vznik nových ras houby ovlivnil šlechtitelské strategie tak, že šlechtitelskými cíli jsou rezistentní odrůdy s pyramidizací několika majorgenů a s polygenně determinovanou odolností.
|
|
|
Sezónní dynamika a početnost nesytky jabloňové a nesytky rybízové v okolí Lysic
Pavlíčková, Kristýna
V květnu až srpnu roku 2017 byl pomocí feromonových lapačů sledován výskyt nesytky jabloňové (Synanthedon myopaeformis Borkhausen, 1789) a nesytky rybízové (Synanthedon tipuliformis Clerk, 1759) v okolí Lysic. Během pokusu byl porovnáván jejich výskyt v intenzivně (Lysice) a extenzivně (Lažany) pěstovaných porostech jabloní a rybízu, a na starších a mladších výsadbách. V Lažanech byl zjišťován i nálet samců v průběhu dne. V zimě 2017 a 2018 byl hodnocen výskyt housenek nesytky rybízové v prutech rybízu. Celkem bylo na obou lokalitách odchyceno 223 jedinců nesytky jabloňové a 281 jedinců nesytky rybízové. Ve vyšší početnosti byly oba druhy zjištěny v intenzivně pěstovaných porostech na starších a poškozených dřevinách. Samci nesytky jabloňové naletovali do feromonových lapačů od 26. května do 9. srpna, v nejvyšší početnosti byly odchyceni kolem 20. července. Samci nesytky rybízové naletovali do feromonových lapačů od 31. května do 28. července, s maximem kolem 10. června. Samci obou druhů byli odchytáváni od 9 do 19 hodin, samci nesytky jabloňové v nejvyšší početnosti v 11 a 13 hodin, samci nesytky rybízové ve 13 hodin. Během zimní kontroly byla nalezena jediná živá housenka nesytky rybízové. Na rostlinách nebylo zjištěno poškození způsobené sledovanými druhy nesytek, a proto nejsou nutné regulační zásahy.
|
|
|
Výživa ovocných sadů sírou =: Nutrition of fruit orchards with sulphur /
Hnátková, (roz. Bělíková) Hana
Disertační práce s názvem "Výživa ovocných sadů sírou" se zabývá sledováním vlivu hnojení sírou ve formě mimokořenové aplikace hnojiv s obsahem různých forem síry na výnos plodů, na minerální složení rostlinné hmoty, na vybrané kvalitativní parametry plodů a na výskyt houbových chorob jabloní. Pro experimentální část byla vybrána pokusná výsadba jabloní odr. Gloster na podnoži M9 a pěstitelského tvaru zákrsku ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích, s.r.o. V rámci dvouletého experimentu bylo realizováno šest variant ošetření: 1) kontrolní varianta bez aplikace hnojiv a fungicidů; 2) aplikace hnojiva s elementární sírou a bórem – Sulfika SB-C (35 % S); 3) aplikace hnojiva se sírany a hořčíkem – EPSO Top (11 % S); 4) aplikace hnojiva s thiosírany a draslíkem – SK sol (17 % S); 5) aplikace hnojiva Sulfika SB-C doplněna o standardní fungicidní program bez obsahu síry; 6) aplikace fungicidu Kumulus (s 80% obsahem elementární síry) doplněná o standardní fungicidní program bez obsahu síry. Dávka síry byla u variant 2–6 shodná (3,2 kg síry na hektar za celou vegetaci). Výsledky získané během dvou pokusných let řešení disertační práce prokázaly, že pro udržení požadovaného výnosu, kvality a zdravotního stavu plodů jabloní je rozhodující adekvátní fungicidní ochrana, která může být vhodně kombinována s použitím hnojiva Sulfika SB-C.
|
host ::
RSS.